Již 28 prodejen pod značkou Náš grunt se zaměřuje na distribuci tradičních českých potravin, a to hlavně od malých a středních výrobců a zemědělců. Větší čast obchodů je provozována jako franšíza, některé ale provozují přímo vlastníci. Málek řekl v rozhovoru pro Studio Zet, že tržby společnosti se v loňském roce zdvojnásobily z 45 milionů korun z roku 2012 na 90 milionů korun. Co bylo za myšlenkou založení firmy Náš grunt? Šlo v první řadě o byznysovou vizi, příležitost na trhu, nebo v tom hrálo roli i něco jiného - například nespokojenost s nabídkou sortimentu na našem trhu?

Společnost Náš grunt jsem založil se svým dlouholetým kamarádem Alešem Kotěrou. Hlavním motivem byla právě nespokojenost s nabídkou potravin a s rostoucími dovozy zahraničních potravin. Řekli jsme si, že chceme udělat něco, co bude české, kvalitní, co bude podporovat lokální producenty. A myslím si, že s tou myšlenkou jsme přišli v poměrně pravý čas, což nám dokazuje i to, že nyní máme 28 prodejen po celé republice. 

 
Jak velký je vlastně český trh s kvalitními a místními potravinami, na který se zaměřujete? Kolik obchodů podobného typu se může podle vás v České republice reálně uživit?Aktuální stav podle informací, které mám, je asi 60 obchodů po republice. My jich máme zhruba polovinu a řekl bych, že trend zájmu o kvalitní domácí potraviny je rostoucí. V tuto chvíli bych se nebál čísla 100 prodejen, ale s tím, že to číslo může dlouhodobě růst.

I když obliba farmářských trhů a prodejen roste, stále častěji se objevuje kritika kvality či původu zboží. Jaký systém volby dodavatelů jste zvolili vy? 

 
Pro nás je spolu s kvalitou obsluhy klíčová právě kvalita sortimentu a zboží. Máme zavedený vnitřní certifikační mechanismus. Každý farmář nebo dodavatel musí doložit, že splňuje všechny zákonné hygienické normy, dále kontrolujeme to, že jak výrobce, tak suroviny jsou českého původu, koukáme se na složení výrobků a technologii výroby a samozřejmě kontrolujeme i chuť. Farmářské trhy jsou však de facto vaší přímou konkurencí. Liší se nějak zákazníci, kteří navštěvují trhy, od těch, kteří nakupují v obchodech? 

 
Dá se říci, že je to částečně konkurence. Je skupina zákazníků, která preferuje trhy nebo kombinuje trhy a prodejny. Řekl bych, že jsou tři skupiny. Jedna chodí na trh kvůli atmosféře, další část chodí raději do prodejen a další část lidí to kombinuje.

Myslím, že těm, kteří preferují prodejny, jde hlavně o servis. Prodejny mají výhodu v tom, že jsou otevřené šest dní v týdnu po celý rok. To znamená, že není potřeba čekat na trh. Jsou otevřené do odpoledních hodin a hlavně máte záruku kvality. Toho, že jsou potraviny skladovány, jak mají být. Tedy hlavně v létě. 

 
Konkurovat vám ale začínají i super- a hypermarkety. Česká potravinářská komora a ministerstvo zemědělství v nich totiž v posledních letech podporují prodej kvalitních potravin pod označením Český výrobek nebo Regionální potravina. Jak s na tuto konkurenci díváte?

Co se týče hypermarketů, tam to do značné míry vnímám jako jejich marketing. Vše, co je dnes farmářské nebo domácí, je in a markety toho samozřejmě využívají. 

 
Co se týče značek, jako je Klasa nebo Regionální potravina, ty na druhou stranu celkem vítám, protože pomáhají ve vzdělávání lidí a ukazují jim, které značky si mohou vybírat, nebo kde vlastně ten výrobek vznikl. A například s Regionální potravinou i dlouhodobě spolupracujeme. Je u nás dostatek kvalitních zemědělců a farmářů? Je ještě kde hledat? 

 
Největší práci jsme tu měli v začátcích našeho podnikání, kdy jsme opravdu hledali dodavatele přes známé, přes doporučení, přes osobní vazby, protože neměli internet, neměli žádnou propagaci. Dnes už je situace o něco jednodušší. Dodavatelé jak vidí, že ten byznys roste, že vznikají nové prodejny, tak vznikají i noví dodavatelé a nové produkty a i se nám sami ozývají, což nás samozřejmě těší. V článku naleznete vybrané pasáže z rozhovoru s Jiřím Málkem z Našeho gruntu. Celý záznam je umístěn výše v textu.