Zobrazit rok:
Příběh
Zvadlá zelenina, hnijící ovoce, potraviny plné éček a náhražek – na takovou nabídku narazí zákazníci v nejednom obchodě či supermarketu. Není divu, že výběr české spotřebitele příliš neuspokojuje, a hledají alternativy například na farmářských trzích. Nebo v prodejnách společnosti Náš grunt, založené Alešem Kotěrou a Jiřím Málkem. Ta nabízí produkty tuzemských zemědělců i výrobců a za čtyři roky existence otevřela díky franšíze skoro 30 poboček po celé republice.
„Chtěli jsme začít podnikat a vytvořit něco smysluplného, co by nás bavilo. Máme vřelý vztah k jídlu, takže jsme si říkali, že by to ideálně mělo mít něco společného právě s jídlem,“ usmívá se Kotěra.
Se společníkem se rozhodli objet lokální dodavatele a zjistit možnou nabídku. Zaujali je drobní farmáři, ale také pekaři či řezníci, kteří neměli kde prodávat, kromě své vlastní malé prodejny. „Zalíbila se nám myšlenka otevřít obchod, kde bychom sdružovali tyto menší výrobce. V roce 2010 se nám podařilo ji uskutečnit,“ vzpomíná Kotěra.
Celý koncept stál na tom, že v Našem gruntu budou nabízet autentický sortiment potravin s dohledatelným původem a kvalitním složením, založený na původních recepturách. Prodejna si tak velmi rychle našla své příznivce.
Už od začátku měli podnikatelé vizi, že by v případě úspěchu obchody rádi rozšířili i do dalších koutů České republiky. Jako nejvhodnější se pro tento úkol jevila forma franšízy. „Výhodou je rychlost rozšíření sítě. Kdybychom šli cestou otevírání dalších vlastních obchodů, nemohli bychom jich mít nikdy za čtyři roky téměř 30. Investiční náročnost budování obchodních jednotek je značná – v tomto případě by to bylo v řádech desítek milionů korun,“ vysvětluje Kotěra.
První zájemce o franšízu se ozval již v roce 2010 a o rok později byla otevřena první pobočka. Od té doby jich vzniklo ještě 26, z toho šest jsou vlastní obchody Aleše Kotěry a Jiřího Málka. Celkový obrat sítě Náš grunt za loňský rok činil kolem 100 milionů korun. Nyní mají její zakladatelé v plánu expanzi na Slovensko.
Na začátku bylo ale nutné koncept franšízy správně nastavit. Podnikatel vysvětluje: „Musíte sepsat veškeré know-how o tom, co je potřeba k otevření, vedení a provozu prodejny. Všechny věci musí být v přehledných manuálech a popisech činností, aby byly každému srozumitelné. To vše v návaznosti na školení, jejichž systém musíte vymyslet.“ Samozřejmostí je i kvalitní franšízová smlouva obsahující všechny náležitosti. Důležitý je pochopitelně rovněž výběr franšízantů. „Chceme ideálně někoho, kdo má obchodního ducha. Nejlepší je pro nás člověk, který bude přímo v prodejně – buď ji povede, nebo tam bude i sám prodávat. Když do toho investuje peníze a úsilí, tak do toho bude dávat víc než zaměstnanec. Také by měl mít zájem o jídlo a kvalitní potraviny,“ jmenuje kritéria Kotěra. Kromě toho je potřeba si definovat, kde se potenciální pobočky mohou vůbec udržet. „Chtěli jsme samozřejmě obsadit nejsilnější lokality – metropoli a krajská města. Spočítali jsme si ale, že nám stačí i menší města s minimálně 15 tisíci obyvateli,“ popisuje podnikatel.
Celý koncept stál na tom, že v Našem gruntu budou nabízet autentický sortiment potravin s dohledatelným původem a kvalitním složením, založený na původních recepturách. Prodejna si tak velmi rychle našla své příznivce.
Už od začátku měli podnikatelé vizi, že by v případě úspěchu obchody rádi rozšířili i do dalších koutů České republiky. Jako nejvhodnější se pro tento úkol jevila forma franšízy. „Výhodou je rychlost rozšíření sítě. Kdybychom šli cestou otevírání dalších vlastních obchodů, nemohli bychom jich mít nikdy za čtyři roky téměř 30. Investiční náročnost budování obchodních jednotek je značná – v tomto případě by to bylo v řádech desítek milionů korun,“ vysvětluje Kotěra.
První zájemce o franšízu se ozval již v roce 2010 a o rok později byla otevřena první pobočka. Od té doby jich vzniklo ještě 26, z toho šest jsou vlastní obchody Aleše Kotěry a Jiřího Málka. Celkový obrat sítě Náš grunt za loňský rok činil kolem 100 milionů korun. Nyní mají její zakladatelé v plánu expanzi na Slovensko.
Na začátku bylo ale nutné koncept franšízy správně nastavit. Podnikatel vysvětluje: „Musíte sepsat veškeré know-how o tom, co je potřeba k otevření, vedení a provozu prodejny. Všechny věci musí být v přehledných manuálech a popisech činností, aby byly každému srozumitelné. To vše v návaznosti na školení, jejichž systém musíte vymyslet.“ Samozřejmostí je i kvalitní franšízová smlouva obsahující všechny náležitosti. Důležitý je pochopitelně rovněž výběr franšízantů. „Chceme ideálně někoho, kdo má obchodního ducha. Nejlepší je pro nás člověk, který bude přímo v prodejně – buď ji povede, nebo tam bude i sám prodávat. Když do toho investuje peníze a úsilí, tak do toho bude dávat víc než zaměstnanec. Také by měl mít zájem o jídlo a kvalitní potraviny,“ jmenuje kritéria Kotěra. Kromě toho je potřeba si definovat, kde se potenciální pobočky mohou vůbec udržet. „Chtěli jsme samozřejmě obsadit nejsilnější lokality – metropoli a krajská města. Spočítali jsme si ale, že nám stačí i menší města s minimálně 15 tisíci obyvateli,“ popisuje podnikatel.
Franšízanta přijde nový obchod zhruba na milion korun bez daně, největší část připadne na vybavení. Za to dostane kompletní servis a know-how. „Nejdřív jim musíme pomoci s rozjezdem prodejny, a to i z hlediska zákonů. Pomáháme jim pak i po otevření. Samozřejmě je proškolíme. Největší výhodou je pro ně ale náš systém logistiky,“ vysvětluje Kotěra. Náš grunt sváží potraviny od výrobců z různých regionů do vlastního skladu a následně je dodává do prodejen. Jejich majitelé si je mohou vybrat v interním e-shopu.
Franšízanti musí samozřejmě počítat s určitou formou kontroly a dozoru. „Pravidelně do prodejen jezdíme. Hlídáme, aby tam nebyly typické věci spojené s provozní slepotou. Kontrolujeme, aby byla prodejna hezká, čistá, útulná, byl tam dobrý sortiment,“ vysvětluje Kotěra. Občas dojde i k problémům a komplikacím. Ne vždy je totiž franšízant zcela ochoten dělat vše podle pravidel nebo do podnikání zasáhnou jeho rodinné problémy. „Franšízor musí počítat s tím, že se mění životní situace některých franšízantů. Někdy se rozvedou a podobně a vy musíte řešit i jejich osobní záležitosti,“ dodává Kotěra s úsměvem.
Franšízanti musí samozřejmě počítat s určitou formou kontroly a dozoru. „Pravidelně do prodejen jezdíme. Hlídáme, aby tam nebyly typické věci spojené s provozní slepotou. Kontrolujeme, aby byla prodejna hezká, čistá, útulná, byl tam dobrý sortiment,“ vysvětluje Kotěra. Občas dojde i k problémům a komplikacím. Ne vždy je totiž franšízant zcela ochoten dělat vše podle pravidel nebo do podnikání zasáhnou jeho rodinné problémy. „Franšízor musí počítat s tím, že se mění životní situace některých franšízantů. Někdy se rozvedou a podobně a vy musíte řešit i jejich osobní záležitosti,“ dodává Kotěra s úsměvem.
